BŘECLAV (21.8.2026) – Po delší odmlce souhrn událostí.

Strážníci se během služby postarali o zvířecí část obyvatelstva. Řešili netopýry v bytě, bezprizorní srnče, želvu, pštrosa a také mediální „cerebritu“, ovci Růžu fon Keramika. Všichni zúčastnění byli opatřeni náležitou péčí a náhradním bydlením. Nikomu nebyl zkřiven chlup, pírko či kudrna.

Při kontrolách města strážníci narazili na osobu nežádoucí v ČR a tři osoby v pátrání. Jedna zapomněla (jistě ne schválně) na datum nástupu do výkonu trestu, druhá mladistvá byla přistižena při krádeži, navíc pod vlivem.

Apropos, alkohol. Tři jedinci, tři disciplíny, tři různé stupně „gravitace“. Jeden na kole s 2,3 promile, druhý na koloběžce s 1,7 promile a třetí na zemi s 4,2 promile.

Strážníci se zabývali také několika případy napadení. Došlo na útok lahví v Poštorné, rvačku tamtéž, box v centru města, liskance a bitku na čerpacích stanicích, agresivní divoženku na nádraží a také byly kopanci zničeny jedny vchodové dveře.

Nakonec směsice událostí mimo výše uvedená témata: zaseknutý kamion pod mostem; řidič bez řidičského oprávnění a pozitivní na drogy; nepříčetný muž; asistence řidiči s defektem na vozidle; kolaps z horka; krádeže v prodejnách; požár travnaté plochy nedaleko Vídeňáku a mládežník zo Slovenska, co si spletl vlaky.

Někteří jedinci byli rozebráni rodiči, jiní zdravotníky a zbytek byl po pacifikaci (dle zásluh) předán příslušným orgánům.

L. Rigó

BŘECLAV (30. 7. 2026) – Tak co, jaký byl víkend? Tady je výběr z „bobulí“…

Před obědem jsme valili do parku za zmateným chlapem. Seděl v pavilonu a nevěděl, co se kolem něj děje. Zjistili jsme, že je ze vzdáleného města, má omezenou svéprávnost a navíc je pohřešovaný. Pláchl z psychiatrické léčebny, kde se léčí. Předali jsme ho hlídce PČR.

Odpoledne jsme si na parkovišti u nemocnice všimli paní sedící na obrubníku se svěšenou hlavou. Člověk nikdy neví, jestli jen čeká, nebo je jí zle. Tak jsme se šli zeptat. Byla po zákroku, motala se jí hlava a nebylo jí dobře. Manžel už byl na cestě, doktora nechtěla, tak jsme počkali s ní. Někdy je nejlepší pomoc nenechat někoho samotného.

Večer začal ukradenou krabičkou cigaret. Škoda za pár korun, ale chlap se rozhodl, že veme roha. Tak jsme si zaběhali. Jenže z pronásledování se stal násilný zákrok. Muž se začal nečekaně agresivně bránit a při jeho pacifikaci zranil jednoho ze strážníků, který musel k lékaři. Agresivní muž skončil v poutech. Byl úplně mimo, neodpovídal, nereagoval, prostě nic. Nakonec jsme zjistili, že jde o dalšího schizofrenika, který se nechce léčit. Takže doprovod v sanitce, asistence při ošetření v nemocnici a pak předání policistům.

Na žádost operátora ZZS JmK jsme asistovali i u muže, který se zranil při pádu nedaleko zámku.

I v sobotu jsme volali sanitku. Dvakrát. Muž se zranil „pod vlivem“ a seniorka si nás přivolala SOS tlačítkem. Spadla hlavou na radiátor. Tlačítkem si nás zavolali i další dva senioři. Těm jsme pomohli na nohy.

Neděli nám i policejní hlídce zpestřil tříletý boreček, kterého oznamovatel našel u kostela. Operátor MKDS už ho trasoval a zjistil, že vyšel z podchodu v ulici 17. listopadu. Malý sice neřekl, kde bydlí, ale suverénně nás zavedl k nedalekému domu, kde už ho hledala vystrašená mamina.

No a večer jsme na žádost operátora PČR provedli kontrolu v domě, kde byl muž, který se po vycházce taky nevrátil do léčebny. Byl v klidu, operačního jsme vyrozuměli, rodině poskytli info a odkázali na pomoc PČR.

A pak někdo řekne, že jen rozdáváme pokuty…

L. Rigó

BŘECLAV (28.7.2026) – …Popelnice, plastový strážce domu, v jehož chladném břiše skrývají se pro nás již nepotřebné věci. A její příběh? Ten píše sama noc…

Nádoby na odpad mohou skrývat i nečekanou společenskou hodnotu, která přitahuje různé skupiny lidí. To, co většina společnosti vnímá jen jako funkční objekt na odpadky, pro jiné je zdrojem kreativity a cenných objevů. Proto jsou neustále přemisťovány, převraceny nebo koupány…

Plavební zkouškou prošla i jedna v ulici Smetanovo nábřeží po nájezdu smíšené skupinky rozjařených turistů. Majitelka ji druhý den hledala marně. Nebyla daleko. Brala lázeň přímo pod jejími okny. Vše ale zaznamenalo oko kamery, včetně adresy domu, kde se dotyční ubytovali. Pachatelé se doznali a jejich dovolenkový rozpočet se pokrátil nejen o cenu nové popelnice, ale i o pokutu.

Další nádoby na odpad, tentokrát v Poštorné, si vyhlídli kluci na kolech. Hodinu po půlnoci se bavili tím, že je za jízdy převraceli. Vysypané odpadky tak zaneřádily dvě ulice. A opět pomohly kamery. Nezvedenci byli hlídkou zastaveni, a přestože šlo o „klukovinu“ náklady na úklid a za zničené nádoby „šly“ samozřejmě za nimi.

Neopomenutelnou skupinou, která u popelnic pociťuje vzrušení, jsou osoby bez domova. I pro ně jsou častým cílem nočních návštěv. To samo o sobě není problém. Když ale obsah s pečlivostí archeologů vyskládají na zem, zpátky už nevrátí vůbec nic. Po jejich „výzkumu“ pak zůstává nepořádek, který musí uklidit někdo jiný.

Zdá se, že některé popelnice vedou po setmění mnohem společensky aktivnější život než mnozí z nás. Jen je škoda, že za jejich noční dobrodružství většinou platí někdo úplně jiný. Ale naděje umírá poslední.

L. Rigó